Vánoce u sousedů: Rakousko, Polsko a Slovensko
Kapr se salátem a Ježíšek nám připadají jako samozřejmost. Přitom stačí přejet hranice k našim třem nejbližším sousedům a štědrovečerní stůl i rituály vypadají úplně jinak.
Pestré vánoce v Evropě: Co máme společné a kde začínají rozdíly
Když se v listopadu začnou krátit dny a vzduch poprvé voní kouřem z komínů, většina z nás už v duchu plánuje Štědrý večer. Máme své zvyky, na které nedáme dopustit. Stačí se však podívat, jak vypadají vánoce v Evropě těsně za našimi hranicemi. Středoevropský prostor sdílí křesťanské kořeny i staletí společné historie, přesto si každá země uchovala své vlastní rituály.
Zatímco v Česku, na Slovensku i v Rakousku se večer točí kolem rodinného kruhu a dárky nosí Ježíšek, Polsko staví Štědrý den na pevných duchovních základech s neobyčejně propracovanou symbolikou. Společný máme 24. prosinec jako hlavní vrchol svátků, čas usednutí ke stolu i vánoční stromek. Rozdíly najdeme v tom, co na stole leží, kolik chodů se podává a jaké zvyky večeři předcházejí.
Slovensko: Oplatky s medem, česnek a kapustnica
Slovenské Vánoce jsou nám na první pohled nejbližší, ale skrývají několik výrazných odlišností. Celý Štědrý večer začíná rituálem, který v českých domácnostech téměř neznáme. Hlava rodiny udělá každému u stolu medem křížek na čelo, což má zajistit zdraví a dobrotu po celý rok. Následuje pojídání křehkých oplatek potřených medem, často zakousnutých stroužkem česneku pro ochranu těla.
Hlavní polévkou večera je kapustnica. Její podoba se liší podle regionu i rodinné tradice. V katolických rodinách bývá během dne a při večeři bezmasá, zahuštěná sušenými houbami a sušenými švestkami. Jinde do ní hospodyně přidávají uzené maso a klobásu. Ryba se salátem přichází na řadu až jako další chod. V mnoha slovenských regionech se dodnes podávají také bobaľky neboli opekance – malé pečené kuličky z kynutého těsta, spařené mlékem a sypané mletým mákem s cukrem.
Dárky nosí Ježiško a rozbalují se po večeři, obvykle po zazvonění zvonku. Mnoho rodin po rozbalení dárků odchází na půlnoční mši, která má na Slovensku stále velmi silnou návštěvnost.
Polsko: Wigilia, dvanáct chodů a prázdný talíř
Pokud mají některé vánoce v Evropě hluboce zakořeněný duchovní rozměr v každodenní praxi, jsou to ty polské. Štědrému večeru se říká Wigilia. Celý den je tradičně postní, a tak se maso (s výjimkou ryb) neobjevuje ani na slavnostním stole. Večeře začíná v okamžiku, kdy se na nebi objeví první hvězda. To odkazuje na betlémskou hvězdu, která vedla mudrce.
Před usednutím ke stolu přichází nejdůležitější okamžik večera: lámání oplatku (dzielenie się opłatkiem). Každý člen rodiny drží velkou bílou oplatku, postupně obchází všechny ostatní, odlamuje kousek z jejich oplatky, podává svůj a přeje vše dobré, zdraví a odpuštění. Teprve po tomto usmíření a sblížení rodina zasedá k jídlu.
Tradiční stůl má několik přísných pravidel:
- Dvanáct chodů: Symbolizují dvanáct apoštolů nebo dvanáct měsíců v roce. Každý by měl ochutnat od každého, aby mu v novém roce nic nechybělo.
- Prázdný talíř: U stolu je vždy prostřeno o jedno místo navíc pro nečekaného hosta, pocestného nebo jako vzpomínka na zesnulé předky.
- Seno pod ubrusem: Připomíná chudé jesličky, do kterých byl položen Ježíš.
Mezi jídly kraluje červený boršč s malými plněnými taštičkami (uszka), polévka ze sušených lesních hub, smažený kapr, pirohy plněné zelím a houbami a sladká kuťa z pšenice, máku a medu. Dárky nosí podle regionu Gwiazdor, Aniołek nebo Dzieciątko.
Rakousko: Tichá noc, pečená husa a Christkind
U našich jižních sousedů vládne Štědrému večeru Christkind – zlatovlasé nebeské dítě, které je obdobou našeho Ježíška. Rakouské adventní a vánoční zvyky jsou nám velmi blízké, protože jsme po staletí žili v jednom soustátí. Přesto má rakouský Heiliger Abend své specifické zvyklosti.
Stromeček se často zdobí pravými voskovými svíčkami a jablky. Na stole se sice objevuje kapr (zejména v okolí Vídně a podunajských oblastech), ale v mnoha rodinách dává většina přednost pečené huse, kachně nebo dokonce fondue, které promění večeři v dlouhý společenský rituál. K polévkám patří silný hovězí vývar s játrovými knedlíčky nebo dýňový krém.
Naprosto zásadní roli hraje píseň Stille Nacht, heilige Nacht (Tichá noc), která pochází ze Salcburska, kde poprvé zazněla na začátku 19. století. V Rakousku je tato píseň považována za posvátný klenot. Hraje se a zpívá výhradně 24. prosince po nadílce, předtím ji v rádiu ani na trzích prakticky neuslyšíte. Rodiny se shromáždí u rozsvíceného stromku, zazpívají Tichou noc a teprve poté začíná rozbalování dárků.
Srovnání na jednom místě: Jídlo, dárci a zvyky
Pro rychlý přehled se podívejte na srovnání základních prvků Štědrého dne u nás a našich sousedů:
| Země | Kdo nosí dárky | Hlavní polévka | Hlavní chod | Klíčový rituál |
|---|---|---|---|---|
| Česko | Ježíšek | Rybí polévka / hrachová | Smažený kapr a bramborový salát | Krájení jablka, lití olova |
| Slovensko | Ježiško | Kapustnica | Kapr / rybí filé a salát | Oplatky s medem a česnekem, křížek na čelo |
| Polsko | Gwiazdor / Aniołek / Dzieciątko | Červený boršč s taštičkami / houbová | Kapr, pirohy, kapusta s hrachem (12 chodů) | Lámání oplatku, čekání na první hvězdu |
| Rakousko | Christkind | Hovězí vývar / rybí | Kapr nebo pečená husa | Zpěv Tiché noci u rozsvíceného stromu |
Světlo hraje v těchto dnech klíčovou roli v celé střední Evropě. V Polsku se vyhlíží první hvězda na obloze, v Česku i na Slovensku zapalujeme svíčky na adventních věncích. Pro vytvoření klidné atmosféry u slavnostního stolu nebo v okně dobře poslouží drobná dekorace. Například dřevěný vánoční svícen do okna na baterie BK111 s délkou 38,5 cm [Krytí IP20; Délka 38.5 cm] patří díky krytí IP20 výhradně do suchého interiéru, kde jemně orámuje pohled do zimní tmy. Kdo má rád intimní světlo přímo mezi chody na stole, může sáhnout po sadě čtyř kusů LED svíček z pravého vosku 13207 na baterie [Krytí IP20; Napájení Na baterie; Celkový počet LED 4], které rovněž patří pouze do interiéru.
Co si z tradic sousedů můžeme vypůjčit domů
Poznávání toho, jak slaví sousedé, není jen zeměpisná zajímavost. Může být inspirací pro obohacení vlastního Štědrého večera. Nemusíte hned vařit dvanáct chodů podle polského vzoru, ale přidat na stůl oplatku s kapkou medu a stroužkem česneku je krásné a zdravé gesto, které večeru dodá nový rozměr.
Stejně tak zvyk prostřít jeden talíř navíc připomíná hodnotu pohostinnosti a štědrosti k lidem, kteří nemohou být se svými blízkými. Ať už je na stole kapr, husa nebo boršč, podstata zůstává u všech středoevropských sousedů stejná: zpomalit, usednout k jednomu stolu a v klidu sdílet přítomný okamžik.
Doporučuje DECOLED
Ověřené produkty z e-shopu DECOLED, které k tomuto tématu sedí:
Vánoční svícen do okna na baterie, 40 × 32 × 5 cm, dřevěný, 2× AATradiční dřevěný svícen do okna navozuje klidnou atmosféru očekávání Štědrého večera, jak ji znají rodiny napříč celou střední Evropou.Kód BK111
Led svicky z praveho vosku na baterie stromecek o 6 5 7 cm sada 4 ks cr2032Voskové LED svíčky se hodí doprostřed svátečně prostřeného stolu k bezpečnému osvětlení štědrovečerních chodů.Kód 13207Inspirace naživo
Pokud vás baví objevovat různé podoby sváteční atmosféry, procházka světelným parkem Story of Lights nabízí podobný zážitek plný světelné inspirace přímo v zimní krajině.
Světelné parky Story of Lights →Časté otázky
Kdy se v Polsku začíná večeřet na Štědrý den?
Podle tradice se k Wigilii usedá v okamžiku, kdy se na večerní obloze objeví první hvězda. Tento moment vyhlížejí především děti.
Kdo nosí dárky v Rakousku?
V Rakousku nosí dárky Christkind, tedy nebeské dítě s křídly a zlatými vlasy, které odpovídá českému Ježíškovi.
Proč se na Slovensku jí před večeří česnek s medem?
Oplatka s medem a stroužkem česneku symbolizuje přání pevného zdraví, ochrany před nemocemi a sladkého, dobrého života v nadcházejícím roce.
